Devocionálie
Devocionálie
Devocionálie (svátostky) z latinského "devocio", což v překladu znamená zaslíbení,obětování, jsou předměty soukromé zbožnosti věřících, požehnané, plnící několikeré funkce např. modlící- růženec, osobní zbožnost nošením amuletu svatých.
Jedná se tedy o předměty k povznesení úcty, zbožnosti a víry věřícího a mezi takové předměty řadíme např. svaté obrázky, medailony, růžence, křížky, sošky apod. Tyto předměty provázely člověka po celý jeho život a často s ním byly ukládány i do rakve (rozšířené hlavně v 17. a 18. století).
V době baroka to byl velmi populární a rozšířený fenomén (konaly se poutě i do zahraničí).
Devocionálie měly také ochranný charakter před nemocemi a před neštěstím, sloužily rovněž k domácí zbožnosti (svaté koutky). Byly to upomínkové předměty (např. na poutě - poutní odznaky - což byly tenké ražené plíšky apod.)
Tyto předměty tvořili i součást výbavy nevěsty, kterou přinášela do společné domácnosti, dále také byly výzdobou domova při různých svátcích, jako např. o Vánocích a Velikonocích.
Zhotovování devocionálií je možné vysledovat už ve středověku (stává se mnohdy cechovní záležitostí) – zprvu se jedná o malby na skle, podmalba a jednoduché motivy. Výroba svátostek je ovšem i záležitostí domácí tvorby, jednoduché tvorby různých sošek a křížků, dále se jejich výrobou zabývají kláštery a v průběhu 19. století se s výrobou svátostek začíná v manufakturách.
Kříže a plastiky "pod šturcem"
Kříže
Zajímavou formou devocionálií jsou tzv. kříže "pod šturcem" nebo další plastická vyobrazení svatých či svaté rodiny, která jsou uschována pod skleněným víkem (tzv. šturcem).
Tyto předměty byly velice pracné na výrobu. Materiálem k zhotovení kříže pod šturcem bylo nejčastěji dřevo (obvykle pro kříž), papír, tenký plech či z pozlaceného či postříbřeného kovu (na zhotovení Krista). Výroba těchto předmětů byla hlavně manufakturní. Zde pro výrobu byly tvořeny formičky, ze kterých se odlévaly buď jednotlivé části (což byl dražší postup - Kristus ke kříži následně přichycen) nebo celé formičky (Kristus přímo součástí kříže) Jednodušší provedení z dřeva a papíru však nyní v obchodech se starožitnostmi stojí cca kolem 2000Kč. Bohatší výzdobou pak přijde na téměř 10 000Kč.
Plastiky
Plastiky pod šturcem svatých nebo svaté rodiny či další různé motivy jsou obdobou křížů pod šturcem. Některé plnily svou funkci přímo pro úcely jednotlivých svátků (např. Velikonočních) či oslavovaly některého ze světců.
Základní surovinou pro výrobu těchto plastik byl vosk (a s ním je spjat i velký rozkvět včelařství). Ten se dle způsobu výroby odléval do formiček - složitější výroba - pro každou část těla samostatná formička a posléze se lepí v jeden celek, nebo se odlévá celá figurka, která se následně domaluje do konkrétní podoby. Některé plastiky mají také dřevěné jádro a to je potažené voskovou vrstvou. Zajímavé je rovněž fakt, že pro figurky se zhotovovaly i oděv z látky a jiných materiálů.
Výrobou se už od 19. století zabývalo několik manufaktur např. v Mnichově - Gautch a v Salzburgu Weinkmar.
Slajtan
Zdroje:
Lucie Klobouková - Církevní svátostky z období baroka na Olomoucku, Brno 2008
Jan Hirš - Svátostky na Znojemsku ve vztahu k poutním místům, Brno 2009
web: Living History - článek Středověká pouť a její doklady v archeologických pramenech
Moravské zemské muzeum - článek o výstavě svátostek v Moravském zemském muzeu